Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски
  • En français

Obsah

Jak dobýt hrad

Podrobný přehled památek nebo jejich částí, přístupných pro osoby s různými druhy postižení, najdete v knize Jak dobýt hrad. Památky takřka bez bariér, kterou vydal Národní památkový ústav v roce 2007. Knihu si můžete stáhnout ve formátu PDF (14 MB).

Postupně knihu publikujeme i v HTML níže, přičemž tuto verzi se snažíme pravidelně aktualizovat.

 

 A|B|C|D|E|F|G|H|CH|I|J|K|L|M|N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

 

Březnice

Zámek Březnice není bezbariérově přístupnou památkou. Zámek – původně tvrz – je srostlicí několika postupně vznikajících paláců, co způsobilo, že úrovně pochozích ploch místností v rámci jednoho patra nejsou vždy v jedné rovině. Hlavní prohlídkový okruh je místnostech prvního a druhého patra. Bariéry jsou i v expozici zbrojnice umístěné v přízemních místnostech východního a severního křídla. Úroveň podlah a jejich rozdílnost byla ovlivněná výškou podloží na kterém byla první tvrz s hospodářskou budovou vystavěna (sklepy pod nimi jsou pozdějšího data).

Vozíčkář má možnost prohlídky exteriérů zámecké budovy, jak vnějších, tak vnitřních z nádvoří. Kolem zámku je bylinná zahrada s léčivými a užitkovými rostlinami známými z období renesance, uváděnými v historických herbářích.
Dva schody nahoru je nutné překonat do galerie výtvarného umění umístěné v prostřední ze tří zpřístupněných bašt opevnění Benedikta Rejta. Výstavy uměleckých děl a plastik se konají i přímo v zahradě a ve vnějších arkádách zámku.
V první baště, za dvěmi schody, je umístěná pokladna a prodejna upomínkových předmětů a odborné a naučné literatury.
Ve třetí baště, za dvěma schody, je místní cukrárna známá svými palačinkami, horkými malinami a višněmi se šlehačkou a kvalitní silnou kávou. Podává se přímo v zahradě pod višněmi, vozíčkář nemá problém si přisednout k jednomu ze stolků pod slunečníky.
Bezbariérovým je celý anglický park s jezírkem. Součástí parku je také památník malíře L. Kuby. Seniory a jejich vnoučata potěší jízda v kočáru taženém párem místních koní.
 
I. okruh:
Prohlídka I. okruhu začíná na nádvoří. Při vstupu do budovy je nutné překonat 14 žulových schodů nahoru. Návštěvník se dostává do vestibulu z něhož vede dalších 16 žulových schodů do prvního patra arkád.
Z arkád přes zvýšený práh vstupuje do první tzv. velké gotické místnosti. Další část prohlídky pokračuje v místnostech vybudovaných nad vnějšími arkádami. Místnost s rodovou obrazárnou Krakovských Kolovrat má úroveň podlahy o jeden schod vyšší než předchozí síň s obrazy vážících se k rodu Jeníšků z Újezdu a následující síně Pállfyů z Erdödu.
Při vstupu do předposlední místnosti síní s africkými trofejemi je nutno překonat zvýšený práh (3 cm). Při odchodu z ní do jídelny a hudebního salonu, je nutné překonat schod a zvýšený práh. Z jídelny je možné pouze nahlédnout do ložnice umístěné ve věžičce severního rohu nádvoří.

Mezi jídelnou a následujícím biedermeierovským salónem je zvýšený práh. Z biedermeierovského salonu se přes 1 schod vstupuje na chodbu z níž byl další přístup do kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Zde, v chodbě, je také umístěn ruční výtah na jídlo propojující kuchyně přízemí východního křídla a obě patra. Prohlídka I. okruhu však pokračuje dřevěným zatočeným schodištěm o 23 schodech do druhého patra zámku.
Mezi jednotlivými místnostmi 2. patra jsou prahy nepřesahující 3 cm. Z renesanční jídelny se pouze nahlíží do renesančního kabinetu ve věžičce v severním rohu nádvoří. Z chodby se nahlíží do bývalé ložnice umístěné v arkádě opřené o starší palác s dochovanou a analytickým způsobem prezentovanou renesanční sgrafitovou výzdobou původně vnější zdi. Mezi barokním pokojem a pokojem biedermeieru je úzká kdysi koupelna původně s nedochovaným WC a se zazděným krbem s bohatou štukovou výzdobou římsy z kolem roku 1700. Do bývalé koupelny se jen nahlíží. Z biedermeierovského a následujícího empírového salónu se nahlíží do mladších knihoven Krakovských z Kolovrat a Pállfyů.

Poslední zpřístupněnou místností druhého patra je empírový salón. Přes práh a 8 schodů sestupuje do místnosti (vestibulu) západního křídla nad rytířským sálem a dále přes 1 + 14 + 14 schodů do vestibulu před rytířským sálem.
Do rytířského sálu (dnes tzv. hodovního sálu) se vchází přes zvýšený práh (3 cm). Následující místností, do niž se vstupuje po 13 schodech (k dispozici je zábradlí) je za chodbou s unikátní renesanční výmalbou (neprávem opomíjenou) jedinečná knihovna Lokšanských s původní renesanční výmalbou zelených síní, trámovým malovaným stropem a skříněmi na knihy. Návštěvníci se po prohlídce vrací do rytířského sálu a z něho, po vnějších 14 kamenných schodech na nádvoří.
 
II. okruh:
Zahrnuje prohlídku staré a nové zbrojnice umístěných v místnostech přízemí, východního (stará) a severního (nová) křídla. Přesto je i při jejich prohlídce nutné překonávat bariéry několika schodů.
Do místností staré zbrojnice se vstupuje dveřmi pod „věžičkou“ v severním rohu nádvoří. Přes 3 schody se vystupuje do první místnosti. Překonání zvýšeného prahu žulového portálu vyžaduje vstup do druhé místnosti. Při vstupu do třetí místnosti se překonávají 2 schody nahoru a 1 schod dolu. Tato místnost je poslední, za ní je průjezd kolem kaple, proto se skupina vrací na nádvoří.
Do nové zbrojnice se vstupuje přes 1schod, vstupem vlevo od vstupu do staré zbrojnice. Další 1 schod je za dveřmi. Do druhé místnosti se vstupuje přes tři schody. Mezi druhou a třetí místností je pouze zvýšený práh. Čtvrtá místnost má částečně dřevěnou podlahu. Její úroveň je o výšku jednoho schodu vyšší. Z této místností se vystupuje po 5 schodech do vestibulu před rytířským sálem. Návštěvníci pokračují v prohlídce Rytířského sálu a knihovny Lažanských.
 
Galerie L. Kuby.
Galerie L. Kuby je umístěna ve čtyrech místnostech jihovýchodního a jihozápadního křídla. Vstupuje se do nich z nádvoří, po 27 + 4 dřevěných schodech. Směrem vlevo je vstup do kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, do níž je možné vejít přes práh. Přilehlá sakristie nad arkádami s renesančním štukem není přístupná. Vpravo od schodů se nachází galerie L. Kuby. Vstupuje se do ní přes zvýšený práh. Kromě obrazů L. Kuby a dalších malířů regionu, B. Ullrycha, A. Moravce a J. Sequensové, jsou zde umístěny části původního zámeckého mobiliáře a rovněž původní lustry. V jedné z místností jsou i původní parkety.
 
Na zámku Březnice není instalována bezbariérově přístupná toaleta upravena pro vozíčkáře. Stávající toaleta se nachází na nádvoří zámku, v přízemí jihovýchodního křídla. Vstupuje se do ní po 3 schodech a přes zvýšený práh. Další bariérou jsou rozměry vstupů do kabin a rozměry samotných kabin.
Bezbariérová toaleta je součástí restauračního zařízení v hospodářském dvoře zámku, mezi zámkem a pivovarem (sdělená informace – neověřeno). Jak u vstupu do restaurace, tak i na terasu jsou umístěny dřevěné nájezdy.
Parkování je možné na parkovišti před vstupem do zámku. Přes bránu k zámku vedou zpevněné pěšiny pokryté jemným bílím štěrkem, určené rovněž pro jízdu kočárů tahaných koňmi. Nádvoří zámku má původní historickou hrubou dlažbu vyskládanou z říčních oblázků do pásů.

Pokud vozíčkář přichází pěšky od nádraží, je ideální vstoupit do zámku kolem barokního pivovaru přes hospodářský dvůr s restaurací, který je se zámeckým parkem a zámkem propojen.

→

Červená Lhota, zámek (NKP)

Zámek Červená Lhota není bezbariérovou památkou. Bez problémů je možná pouze návštěva zámeckého parku s kostelem Nejsvětější Trojice, do kterého je možné nahlédnout. Při vstupu do prvního patra zámku je nutné překonat schodiště. Vzhledem k tomu, že zámek má v sobě propojeny původně tři samostatné budovy, nejsou podlahy místností a vstupy do nich v jedné rovině - je nutné na několika místech překonat bariéru v podobě jednoho až čtyř schodů. Vzhledem ke komornějšímu charakteru zámku a neveliké rozloze zpřístupněných místností je lepší rezervovat předem návštěvu více vozíčkářů.
V podkrovních místnostech zámku probíhá obnova místností, z nichž největší, původně depozitář, bude sloužit jako divadlo a sál pro děti, žáky a studenty, kde jim zajímavou formou přiblíží historii zámku.
Bezbariérová toaleta nebyla přímo na zámku instalována. Toaleta pro návštěvníky je umístěna v jedné z bývalých hospodářských staveb na přístupové cestě k zámku.
Parkoviště je cca 300 m od zámku, ale je možné přijet přímo před hlavní vstup.

→

Český Krumlov, zámek (NKP, UNESCO)

Zámek Český Krumlov není bezbariérovou památkou. Pohyb po zámku s ohledem na dlažbu komunikace vyžaduje asistenci. Nejobtížnějším místem je přechod z II. na III. nádvoří. Je zde velký sklon, povrch je rovný a tvoří ho dřevěné trámy kladené napříč. Jistou odměnou za vynaloženou námahu je výhled na celé město z balkónu v průjezdu.

Bezbariérový přístup je do objektu mincovny s pokladnou a „informačním bodem“ s prezentací všech návštěvnických okruhů na II. nádvoří zámku.

Přiblíženy jsou probíhající rekonstrukce jak na fasádách zámku, tak i v jeho interiérech, a vystaveny nově restaurované předměty v interiéru zámku a vybavení, kulisy a rekvizity barokního divadla. Bezbariérová je expozice Lapidária barokních plastik zámecké zahrady na I. nádvoří zámku.

Vstup na 1. prohlídkovou trasu zámeckých interiérů se nachází v JZ koutě nádvoří III. nádvoří. Při prohlídce je nutné zdolat početné schody. Ze vstupní haly vede 1 + 1 + 13 + 9 schodů do zámecké kaple a dále 3 + 1 + 5 schodů do renesančních pokojů. Další pohyb po renesančních pokojích je bezbariérový.

Prahy dveří jsou vysoké maximálně 3 cm. Prohlídka barokních pokojů ve druhém patře vyžaduje zdolání dalšího prahu a 2 + 12 + 12 schodů.

Pohyb v pokojích barokního apartmá je následně bezbariérový. Možnost bezbariérového odchodu vozíčkáře plášťovým mostem do zámecké zahrady se nevyužívá, proto je nutné opět překonat schodiště, 1 + 25 + 1 +13 schodů, vozíčkář se dostává do Maškarního sálu a dále po překonání 9 + 10 schodů zpátky na III. nádvoří.

Vstup na 2. prohlídkovou trasu je v SV rohu III. nádvoří. I zde jsou překážkou schody, do prvního patra celkem 5 + 12 + 14 a dále do druhého patra 12 + 12. Prohlídka prvního souboru místností 19. století je bezbariérová.

Překonání 5 dřevených schodů vyžaduje přechod do druhé části apartmánů z 19. století, které jsou již bez bariér. Vzhledem k tomu, že návštěvníci opouštějí II. prohlídkovou trasu úzkým schodištěm propojujícím patra plášťového mostu, odchází předem ohlášený vozíčkář plášťovým mostem bezbariérově do zámecké zahrady nebo se vrací společně s průvodcem ke schodišti, kterým vcházel do zámku. S ohledem na vysoký počet schodů a nerovné povrchy je vozíčkářům přístupna pouze horní část Labyrintu zámeckých sklepů s místností černé kuchyně. Dolní část zůstává pro vozíčkáře nepřístupná.

Zámecké divadlo

Zámecké divadlo v Českém Krumlově není bezbariérovou památkou. Při vstupu do hlediště je nutné překonat 6 schodů. Bezbariérový přístup pro vozíčkáře je bočním vchodem, kde jsou pro překonání dvou schodů umístěny dvě šikmé mobilní plošiny. Další pohyb po hledišti divadla je bezbariérový.

Středovou uličkou se vozíčkář dostane až k orchestřišti, bezbariérový pohyb je i po stranách hlediště. Pro vozíčkáře je nepřístupné jeviště divadla a mašinérie ukryta pod jevištěm, také balkóny s knížecí lóží. Muzeum zámeckého divadla v tzv. Renesančním domě, jenž je zároveň depozitářem rekvizit, kostýmů, kulis a dalšího barokního a mladšího vybavení divadla, není širší veřejnosti prozatím zpřístupněno. Minimálně část muzea v přízemí, v místě bývalých koníren, by měla být bezbariérově přístupná.

Mimořádnou událostí každé sezóny jsou představení barokního divadla a barokního baletu v autentickém prostředí zámeckého divadla s orchestrem hrajícím na dobové hudební nástroje. Vzhledem k tomu, že jsou lavice mobilní, je možná účast vozíčkářů na těchto zcela mimořádných představeních.

Zámecká zahrada
Vstup do zámecké zahrady hlavní bránou i pohyb po zahradách zámku je bezbariérový. Přesun ze 2. na 3. terasu a ze 3. na 4. terasu po rampách, určených původně pro koně, vyžaduje asistenci. Rampy jsou poměrně prudké, mají zpevněný betonový povrch s vyčnívajícími oblázky. Přechod z druhé na první terasu k zimní jízdárně není bezbariérový. Je nutné překonat 6 + 7 schodů.

Během letní sezóny se konají na scéně Otáčivého hlediště činoherní, baletní a operní představení. Pro vozíčkáře jsou vyčleněna dvě místa. Jedna plná vstupenka je pro dvě
osoby, vozíčkáře a jeho doprovod. Účast je nutné hlásit předem v předprodejním místě.

→

Hluboká nad Vltavou, zámek (NKP)

Zámek Hluboká je částečně bezbariérová památka. Vozíčkáři mohou bez obtíží projet francouzskou zahradou a anglickým parkem.

Pro návštěvníky zámeckých interiérů jsou připraveny 3 návštěvnické okruhy: A, B a C. Bezbariérový přístup je možný do části trasy B, přibližující soukromé apartmá majitelů zámku. Při vstupu do místností v přízemí zámku musí návštěvník překonat pouze 1 schod z nádvoří a 1 schod do první místnosti. Prohlídka je bezbariérová, průvodce otevírá obě křídla dveří. Pro dosažení místností v prvním patře je nutné s pomocí zdolat schodiště tam i zpět.
Prohlídku reprezentačních místností okruhu A může vozíčkář absolvovat pouze s asistencí, která mu pomůže zdolat 1 schod při vstupu do zámku, jeden dělící schod mezi vstupní halou a schodišťovou halou a 8 + 4 + 18 schodů reprezentačního schodiště do prvního patra. Další pohyb zpřístupněnými místnostmi je již bezbariérový. Při odchodu je nutné zdolat 28 schodů do zimní zahrady, ze které se již dá bezproblémově odjet.

Prohlídka historické kuchyně a jejího zázemí je v současné době pro vozíčkáře nepřístupná. Variantní zpřístupnění, s nutnou bariérou pouze tří schodů, vchodem umístěným pod vstupním mostem, není prozatím využito. V místnostech prvního okruhu jsou umístěny zelené židle, označené červeným křížkem, určené pro odpočinek během prohlídky. Na zámku byl v době přestavby v 19. století instalován původně hydraulický, později elektrifikovaný osobní výtah se vstupem širokým 60 cm.

Na zámku každoročně probíhají festivaly Hudební a Divadelní léto.

Bezbariérová toaleta chybí, nejbližší je k dispozici v Informačním centru Hluboká nad Vltavou. Pro parkování jsou vyhrazena tři místa u Alšovy jihočeské galerie.

→

Hořovice, zámek (NKP)

Zámek v Hořovicích není bezbariérová památka. Zcela bezbariérové jsou park s plastikami Matyáše Bernarda Brauna a s umělou grottou, panská zahrada, obnovená v roce 2007, u níž stojí kašna přenesená z Václavského náměstí v Praze a exteriéry zámku.
S pomocí šikmých dřevěných mobilních plošin se vozíčkář dostává do výstavních síní v přízemí zámku. Dvě plošiny otevírají expozici Galerie umělecké litiny Podbrdska.
Bezbariérový přístup je do prvních dvou místností expozice historických hudebních nástrojů. Do třetí místnosti musí vozíčkář překonat jeden schod (rozdílnou úroveň podlah místností). Další pohyb po expozici je však již bezbariérový.
Bezbariérovou je také Galerie Josefa Slavíka, ve které se konají sezónní výstavy. Zámecké interiéry 18.-20. století jsou v prvním patře zámku.
Vozíčkář se sem dostane pouze s asistencí, která ho vynese po 13 + 13 schodech čestného schodiště.
Další pohyb po místnostech je již bezbariérový. Průvodce pouze otevírá obě křídla dveří. Na rozdíl od běžných návštěvníků sestupujících po vřetenovém schodišti do místností s expozicí umělecké litiny, se vozíčkář vrací k čestnému schodišti.
Pokud má vozíčkář zájem prohlédnout si expozici hraček dětí šlechtických rodin, ušetří si další zdolávání schodiště, celkem 11 + 11 schodů.
Samotná prohlídka hraček a dětských portrétů, je bezbariérová.
Toaleta je bezbariérově dostupná, ale má úzké dveře do kabinek (60 cm).
Možnost parkování je přímo v dosahu objektu, na ulici před zámkem nebo v zámeckém areálu, na ploše před vstupem do parku.

→

Jindřichův Hradec, hrad a zámek (NKP)

Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci je částečně bezbariérová památka. Pro vozíčkáře jsou přístupná všechna tři nádvoří. Povrch cesty z prvního na třetí nádvoří je pokryt hrubým lomovým kamenem. Třetí nádvoří je v rovině, povrch tvoří drobný štěrk. Plocha kolem Adamova stavení je pokryta rovnými žulovými deskami, kolem Španělského křídla hrubým lomovým kamenem. Bezbariérovému vstupu do zámecké zahrady a do rondelu brání dva schody, které musí vozíčkář překonat. Další pohyb v zahradě je bez bariér. Zvýšený práh je nutné překonat při vstupu do pozdně gotické černé kuchyně a do kaple sv. Ducha.

3 + 3 schody je nutno překonat při prohlídce sezónních výstav v síni. Po překonání dvou schodů a zvýšeného prahu dveří je možná bezbariérová prohlídka přízemí Adamova stavení (trasa C). Pokud je vozíčkář s asistencí, která mu pomůže do prvního patra Adamova stavení (trasa A), je další prohlídka již bezbariérová. Pro vozíčkáře prozatím nepřístupným zůstává gotický palác (trasa B) a Černá věž.

Během úpravy Španělského křídla v 80. letech 20. století došlo k instalování osobního výtahu. Po dodatečné úpravě Španělského křídla bude možné přes Velké a Malé arkády bezbariérově zpřístupnit Adamovo stavení a a část gotického paláce. V Rondelu a Španělském sále se v létě konají koncerty.

Bezbariérová toaleta se nachází na prvním nádvoří. Je součástí dámských toalet. Parkování je možné na náměstí cca 150 metrů od areálu zámku. Po předchozí domluvě se správou zámku je možné parkovat na nádvoří u starého a nového zámeckého pivovaru před 1. zámeckým nádvořím.

→

Karlštejn

Hrad Karlštejn není bezbariérovou památkou. Vozíčkář se dostane pouze na nádvoří před budovu purkrabství. Další prohlídce brání několik schodišť s velkým počtem schodů. Využití pomůcek pro zpřístupnění brání samotný charakter památky vybudované jako trojice vzájemně oddělených objektů – Císařského paláce, Mariánské věže a Velké věže. Jejich architektury neumožňuje ani vložení výtahu, ani využití schodolezů. Prohlídka I. a především II. okruhu může činit problémy i běžným návštěvníkům z řad seniorů.

Přístupovou trasu ke hradu může vozíčkář minimálně od muzea voskových figurín s asistencí absolvovat pěšky. Návštěvník prochází bývalým hradním příkopem k první bráně a dále po zvedající se cestě s hrubší povrchovou úpravou ke druhé bráně na nádvoří vydlážděné většími vápencovými deskami s hrubím povrchem. Na některých kamenech jsou zkamenělé fosílie. Na nádvoří je stánek s občerstvením.
 
I. okruh
Prohlídka začíná na druhém nádvoří. Návštěvníci vystupují po 11+16 kamenných schodech do prvního patra Císařského paláce tvořeného dvořenínskou a manskou síní. Z manské síně se po 6 + 6 + 6 schodech vystupuje do prostoru před Mariánskou věží.
Z nádvoří se po 6 schodech a přes práh vstupuje do síní karlštejnského kapitulního děkanství a dále po sestoupení 1 schodem do ložnice Karla IV. Přes práh se vstupuje do audienční síně Karla IV. Přes práh se z audienčního sálu vstupuje do síně předků s galerii Přemyslovského rodu. Přes dveře je možné nahlédnout do hodovní síně.
Ze síně předků se vystupuje po 5 + 6 + 6 schodech na renesanční arkádový mostek spojující císařský palác s Mariánskou věží. Z můstku po 3 schodech nahoru a přes 1 práh se vstupuje do dvou síní pod Mariánskou kaplí. V první je Karlštejnská klenotnice, ve druhé, v pokladnici je představena Kaple sv. Kříže a další unikáty přístupné na 2. okruhu.
Z Mariánské věže se sestupuje po 13 + 1 schodech v tloušťce zdiva do přízemí Mariánské věže, tzv.Červenky.
Z přízemí Mariánské věže se přes práh a 4 schody sestupuje do první místnosti Červenky s modely síní císařského paláce v době Karla IV. a expozicí umělecko-řemeslných výrobků se železa. Přes práh a 3 schody dolů se vstupuje do prodejny upomínkových předmětů a publikací.
Z Mariánské věže se přes padací most a 8 schodů dolu sestupuje na přístupovou komunikaci spojující druhé nádvoří s Velkou věží. Ke druhému nádvoří se sestupuje po 5 + 4 schodech a přes odtokový žlab k ochozu kolem druhého nádvoří ve výši 2 patra Císařského paláce. Do horního patra Hodinové věže se vstupuje přes práh. Po 12 + 3 dřevěných schodech lze sestoupit do prostoru se zvony.
Z úrovně ochozu 2 patra Císařského paláce se schází po 13 + 13 + 13 + 12 schodech na dolní nádvoří.
 
Studniční věž
Ke studniční věži se sestupuje z prvního nádvoří. S prohlídkou je spojena nutnost překonání několik schodišť. Z prvního nádvoří se sestupuje po 11 + 14 schodech k hradbě uzavírající první nádvoří. Přes práh se postupuje dolů po 11 + 5 + 3 schody k další hradbě po dále po 7 + 3 + 3 + 3 + 3 schodech před studniční věž s mechanismem na čerpání vody ze studny.
 
II. okruh
Vstupenky na prohlídku je potřebné si rezervovat předem v NPÚ ÚOP středních Čech v Praze. Počet prohlídek a počet návštěvníků ve skupině jsou přísně omezeny. Prohlídková trasa je značně náročná z důvodu překonávání několika schodišť. Nejvyšší dosažené místo je místnost strážnice s prevetem ve třetím patře Velké věže, nad Kaplí sv. Kříže.
Prohlídka začíná na druhém nádvoří. Po 9 + 3 + 7 schodech se vystupuje do schodišťové přístavby Císařského paláce kterou se prochází po 4 schodech. Po vystoupení z přístavby se vystupuje 9 schodech a zvýšený práh se vstupuje do místností pod kapitulním děkanstvím. Po prohlídce souboru historických vyobrazení hradu se skupina vrací do schodištní věže a po 6 + 6 + 6 (první patro) a dále 6 + 5 + 6 + 6 schodech vystupuje na arkádový most mezi Císařským palácem a Mariánskou věží.
Z můstku se po 3 schodech nahoru vstupuje do Mariánské věže a dále po 9 + 17 v tloušťce zdiva se vystupuje do kaple Panny Marie. Z ní se po dvou schodech vchází do soukromé kaple zasvěcené sv. Kateřině. Z kaple Panny Marie se vstupuje do sakristie a z ní přes práh do dřevěného mostu spojujícího Mariánskou věž s Velkou věží. Na most se sestupuje 1 schodem, do Velké věže se sestupuje po 2 schodech a přes práh. Ve Velké věži jsou zpřístupněny místnosti přízemí (lapidárium), prvního patra (galerie, síň J. Mockera), druhého patra (Kaple sv. Kříže) a třetího patra (strážnice).
Po sestoupení po 3 schodech vstupují návštěvníci do lapidária umístěného v nejspodnější místnosti Velké věže. Po návratu z lapidária postupuje skupina po 5 + 5 + 5 + 5 + 5 + 2 schodech a přes práh do první místnosti s galerii a druhé připomínající obnovovatelskou činnost Fridricha Schmidta a jeho žáka Josefa Mockera s náznakovou rekonstrukcí pracovny J. Mockera.
Po prohlídce místností zasvěceným obnovovatelům hradu Karlštejn v 19. století sestupuje skupina 2 schody dolů a pokračuje dál vystoupáním 5 +5 +5+ 5 +5 +5 + 7 schodů do úrovně Kaple sv. Kříže a dále po 5 + 23 + 16 + 2 schodech schodiště v tloušťce zdiva Velké věže do strážnice nad kaplí. Zde jsou umístěny i lavice, na které si lze sednout.
Po prohlídce strážnice sestupuje skupina do kaple sv. Kříže po 2 + 16 + 23 + 5 schodech dolů na schodiště a dále po sestoupení 1 schodu a vystoupení 2 schodů vstupuje do chodbičky před kaplí a dále přes zvýšený práh se dostává přímo do kaple sv. Kříže. Doporučuje se návštěva se zahájením prohlídky krátce po deváté hodině kdy slunečné světlo dopadající na obě k východu otočená okna rozsvěcuje hvězdy na zlatém nebi kaple (pod skleněnými terčíky hvězd nejsou umístěny žárovky, jak by se na první pohled mohlo zdát).
Po prohlídce Kaple sv. Kříže sestupuje skupina do přízemí věže a přes práh a zamřížované dveře postupuje po 25 schodech dolů na trasu propojující druhé nádvoří s Velkou věží. Po 11 + 3 + 3 + 3 + 3 schodech sestupuje skupina k Mariánské věži a dále po 5 + 4 schodech a přes odtokový žlab k ochozu v úrovni 2. patra císařského paláce a dále po 13 + 13 + 13 + 12 schodech na druhé nádvoří.
Bezbariérová toaleta byla na hradě Karlštejn instalována v suterénu císařského paláce. Bariérou na vstupu je nízké jezdecké schodiště.Po vystoupení na 1 schod se sestupuje po 17 + 1 schodech dolů.

Po domluvě se správou hradu Karlštejn je možné parkovat na nádvoří před purkrabstvím.

→

Konopiště

Zámek Konopiště není bezbariérovou památkou. Pro potřeby vozíčkářů má správa zámku pro I. a III. okruh zakoupený schodolez. Po předchozím objednání je připraven k činnosti.

Návštěva zámku Konopiště je zcela automaticky spojena s prohlídkou anglického parku, v jehož středě je umístěn. Součástí parku je také nauční stezka. Povrchy stezek a silnic v zámku jsou ve většině případů pokryty asfaltem. Na svazích na několika místech jsou však již značně poškozeny a nepřístupny pro návštěvníky na vozíku. Tato místa však lze obejít. Park doplňují zahradní stavby a především soubor plastik z tzv. Modenského dědictví.
Pokud přichází vozíčkář z Benešova, přichází parkem, alejí kolem hájovny na svahu vlevo. Cestou míjí přestárlé a zanikající lipové aleje křižující přístupovou asfaltovou cestu. Dostává se na křižovatku, vlevo je křížová cesta, vpravo za cestou Neptunova fontána a uprostřed cesta k zámku na jejíž konci je slavnostní barokní brána F. M. Kaňky.
Za bránou jsou po pravé straně v příkopu medvědi ušatí. Pokud se vozíčkář chce dostat do zámku, musí zámek obejít. Vstupu na jižní terasu od východu brání 10 + 10 schodů dolů. Teoreticky by šlo jít opačným směrem, kolem dříňkového stromu, který je na podzim obsypán jedlým a zdravým ovocem. Tato trasa kolem severního průčelí zámku je však pro návštěvníky uzavřena. Ideální by bylo vstupovat hlavní bránou na východním průčelí a dále přes druhé nádvoří dolu svahem na první nádvoří. Tato trasa se však nevyužívá.
Vozíčkář se tedy vrací přes Kaňkou bránu a pokračuje kolem medvědů a kolem severního křídla zámku s romantickou lavičkou k západnímu průčelí, přejde přes most a vstupuje – do kopce – na zámecké nádvoří.
 
I. zámecký okruh (reprezentační místnosti Jižního křídla)
Vstup do místností 1 patra jižního křídla je v JV rohu nádvoří. Po 4 schodech vstupuje návštěvník do budovy zámku a dále po 5 + 6 + 7 + 6 + 8 + 6 + 6 schodech a dále vlevo do velké lovecké chodby s trofejemi a vitrínami se sbírkovými předměty Františka Ferdinanda z jeho cest. Do první místnosti, tzv. růžového salónu, se vstupuje „vchodem pro služebnictvo“, nevelkou chodbičkou, kterou šlo také vejít do nezpřístupněné koupelny na konci chodby. Šířka chodbičky a vstupu má potřebných 80 cm. Další pohyb místnostmi 1 patra je již bezbariérový. V sloupovém sálu je potřebné procházet kolem sloupu vpravo.
Pokud by byl vstup přes růžový salón přeci jen úzký, je možné, po předchozí dohodě, vejít s doprovodem druhého průvodce z lovecké chodby přijímacím salónem a do růžového salónu se, spolu s průvodcem, vrátit.
Z  tzv. přípravovny je možné, přes 1 schod a obě otevřená křídla dveří, vstoupit na terasu prosklené verandy a pokochat se pohledem na anglický park s rybníkem.
Z terasy se návštěvníci vrací zpět do přípravovny a pokračují v prohlídce místností jižního křídla. Poslední místností Vrtbovským salónem vystupují kolem koupelny na velkou loveckou (trofejní) chodbu a vrací se ke schodišti v středním severojižním křídle, kterým sestupují po 6 + 6 + 8 + 6 + 7 + 6 do přízemí a po dalších 6 schodech ne na nádvoří, ale do průjezdu mezi prvním (přístupným) a druhým (nepřístupným) nádvořím.
 
II. zámecký okruh (místnosti severního křídla)
II. zámecký okruh je okruh s největším počtem bariér v podobě schodišť a schodů.
Prohlídka začíná na nádvoří zámku, u severního křídla. Po pěti žulových schodech nahoru se návštěvník dostává do budovy zámku. Dále pokračuje po 6 + 19 kamenných schodech do prvního patra severního křídla, kde ho již vítají na zdech upevněné trofeje a zbraně. Návštěvníci po 8 + 4 schodech nahoru postupují do východní části severního křídla a po 9 schodech sestupují do hostinských pokojů označovaných také jako pokoje korunního prince Rudolfa. Z první místnosti je možné vystoupit do chodbičky grafik, její podlaha je o 10 cm vyšší a nahlédnout do ložnice, která na ní navazuje.
Tloušťka zdi mezi prvním a druhým pokojem byla využita pro umístění ručního výtahu, jenž se nedochoval a výklenek po ně, je využit jako prosklená trezorová vitrína pro vystavení cenných předmětů, kterým vévodí řád zlatého rouna.
Poslední místností je ložnice. Z ní se vystupuje po pěti schodech do alkovny. Z alkovny vede 1 schod nahoru za kterým je zvýšený práh a za ním 1 schod dolů na schodiště – 17 + 6 kamenných schodů – vedoucí do kaple nad pokoji Rudolfa. V kapli je možné posadit se do lavic. Po překonání pěti dřevěných schodů dolů je možné nahlédnout do sakristie. Přímo do sakristie se nevstupuje, návštěvníci se vrací zpět do kaple.
Z kaple se vystupuje nahoru po 4 schodech a přes práh do mezipatra středního severojižního křídla, v němž jsou vitríny se sbírkou zbraní získanou v rámci tzv. Modenského dědictví rodu d´Este. Po schodech – 8 + 6 + 6 stupňů – nahoru se návštěvníci dostávají do nejvyššího patra zámku. Jdou vpravo – po chodbě s vitrínami a vystavenými zbraněmi do předsíně zbrojnice. Zde jsou vystaveny malované italské brnění sloužící v divadle jako divadelní kostým .Do zbrojnice se souborem evropských zbraní se vstupuje po 9 schodech nahoru. Před vstupem do zbrojnice – vlevo – si za prosklenými dveřmi pozorný návštěvník všimne další vitríny se zbraněmi Františka Ferdinanda. Pozornost si zaslouží jak zbraně, tak i historické muzejní vitríny zbudované pro tento účel. V severovýchodním rohu zbrojnice je možné nahlédnout do schodiště SV věže, ve kterém jsou vystaveny mučící nástroje získané Františkem Ferdinandem do jeho sbírek.
Ze zbrojnice se sestupuje po 9 schodech do chodby severojižního křídla a dále – po schodišti 6 + 6 + 8 schodů do mezipatra a dále 8 + 6 + 8 a doprava 6 schodů do 1. patra do tzv. malé trofejní chodby. Zde je možné nahlédnout také do místnosti, ve které byl instalován hydraulický výtah, jenž je funkční. Jeho využití brání nesmírně nákladný provoz vyžadující mimo jiné i značné množství vody.
Z malé lovecké (trofejní) chodby se opět sestupuje do severního křídla po 7 + 8 schodech. Prohlídka pokračuje návštěvou knihovny a následně kuřáckého salónu, z něhož je možné nahlédnout do tzv. háremu. Z kuřáckého salónu sestupují návštěvníci po 19 + 6 schodech do předsíně a dále po 5 schodech na nádvoří zámku, kde prohlídka II. okruhu končí.
 
III. zámecký okruh (místnosti III. (II.) patra, západního, jižního a východního křídla někdy s nahlédnutím do donjonu
Prohlídka místností III. patra, na kterou může maximálně 10 návštěvníků, začíná u vstupu v jihovýchodním rohu nádvoří. Návštěvník vstupuje po 4 kamenných schodech do budovy zámku a dále po 5 + 6 + 7 + 6 + 8 + 6 + 6 schodech do prvního patra. Prochází na konec velké lovecké (trofejní) chodby a vpravo vstupuje na boční schodiště, kterým se lze dostat po 16 + 2 + 17 schodech do třetího patra zámku. Přes chodbu s portréty – součásti Modenského dědictví – kde jsou rovněž vitríny s drobnostmi získanými během cest Františka Ferdinanda vstupují návštěvníci do první místnosti, mládenecké šatny a oblékárny. Po sestoupení 1 schodu dolů pokračuje prohlídka mládeneckou ložnicí Františka Ferdinanda a dalšími soukromými pokoji arcivévody a jeho rodiny. Vstup z koupelny do dětského pokoje je zúžen (v dětském pokoji kryje dveře textilní tapeta), přesto není užší jako 80 cm. Poslední místností emfilády je pokoj pátera Stanovského. Původní vstup do další místnosti je zahrazen sekretářem s knihovnou a klavírem umístěným ve druhé místnosti, v pokoji guvernantky. Návštěvníci prochází vlevo, bočním vstupem a dále chodbičkou, ze které je možné vyjít také na hlavní chodbu, vstupují opět ze strany, do pokoje guvernantky. Po prohlídce poslední místnosti jižního křídla se vstupuje na chodbu. Z ní ještě některé skupiny sestupují po schodech do věže – donjonu – ve které je část ze sbírek Františka Ferdinanda, soubor středověkého umění. Pokud ne, postupuje skupina návštěvníků chodbou se souborem unikátních fotografií z cest Františka Ferdinanda ke střednímu severojižnímu křídlu. Zde vstupuje na schodiště a po 6 + 6 + 8 schodech vstupují do mezipatra a dále 8 + 6 +8 a doprava po 6 schodech vstupují do 1. patra. Zde prochází kolem výtahu a dále po 16 + 6 + 5 schodech na nádvoří zámku.
 
Střelnice
Střelnice Františka Ferdinanda d´Este je umístěna v suterénu jižního křídla. Vstupuje se do ní z nádvoří po 7 schodech dolů. V místnosti je video v českém jazyce a dalších světových. Pro neslyšící návštěvníky by se hodili titulky, ty však chybí. Po ukončení prohlídky střelnice, jehož součástí je i salon pro střelce a další přísedící se návštěvníci vrací na nádvoří, po 7 schodech nahoru.
 
Muzeum sv. Jiří na Konopišti
Muzeum sv. Jiří je umístěno v síni „muzea“ vzniklé přestavbou klasicistního skleníku. Vstup z východní strany přes zvýšený práh se nevyužívá. Do „muzea“ se vstupuje z terasy před prosklenou verandou po 7 + 12 + 13 schodech dolů. Přes práh vstupuje návštěvník na balkón s pokladnou. Zde je dobré si zakoupit také průvodce za 15,- Kč. Exponáty nejsou popsány a podrobný průvodce je proto velice užitečným pomocníkem při vnikání do sbírky arcivévody Františka Ferdinanda. Východně od muzea sv. Jiří je na opěrné zdi instalován soubor historických náhrobních desek, epitafů, rovněž ze sbírek Františka Ferdinanda d´Este.
 
Sály sezónních výstav
Sály sezónních výstav se nacházejí ve zvýšeném přízemí zámku, za prosklenou verandou. Vstupuje se do nich z jižní terasy po 8 + 5 schodech nahoru. Další 3 schody nahoru vedou do vlastních tří výstavních sálů. Sezónní výstavy doplňují hlavní návštěvnické okruhy. Vážou se k postavě Františka Ferdinanda d´Este a jeho rodiny a době, ve které zde žil. Vystaveny jsou často osobní předměty a archiválie, psané dokumenty, fotografie, které nelze vždy a dlouhodobě na hlavních návštěvnických okruzích přiblížit.
 
Růžová zahrada (bezbariérový vstup pro vozíčkáře)
Růžová zahrada je součástí anglického parku. Je umístěna jižně od zámku, pod terasami. Přístup k ní je po asfaltových cestách přes novobarokní bránu s alegoriemi Práce a Vědy, základních ctností Františka Ferdinanda d´Este. Návštěvník se v Růžové zahradě pohybuje po zpevněných pěšinách vysypaných jemným bílím štěrkem. Systém pěšin zajistí že se dostane v podstatě všude, bez nutnosti překonávat bariéry v podobě schodů a schodišť. Na jeho procházce ho doprovází soubor barokních plastik dovezený jako součást Modenského dědictví z Itálie. Mimořádnou hodnotu mají hlavice sloupů starokřesťanských chrámů, původem z Itálie.
Růžovou zahradu korunuje rozsáhlý skleník pro teplomilné a suchomilné rostliny. Jeho střední a levá část je dostupná i pro vozíčkáře, pravá část pouze pro vozíčkáře s vozíkem užším jako 80 cm. Ve skleníku s pěšinami širokými 80 cm je vodní nádrž se živorodkami.
 
Křížová cesta v parku
Křížová cesta se 14 zastaveními umístěná v parku u cesty k Růžové zahradě vznikla v roce 1775. Doplnila ji Lurdská jeskyně po návštěvě v Lurdech Františkem Ferdinandem v roce 1905. Přístup k zastavením brání 3 schody nahoru.
 
Restaurace:
Restaurace je umístěna na nádvoří zámku, v suterénu jižního křídla. Vstupuje se do ní po vystoupení na 1 schod a sestoupení po 5 schodech. Do druhé větší místnosti, kde je možné si sednout se vstupuje přes jeden schod dolů. Vozíčkáři mohou posedět na nádvoří u stolečku, kde budou obslouženi.
 
WC:
Bezbariérová toaleta se nachází v budově zámku. Vstupuje se do ní z nádvoří, přes vstup do pokladen a dále vpravo do dveří označených již značkou vozíčkáře. Při vstupu do pokladny je nutno překonat zvýšený práh.
Další bezbariérové WC jsou na parkovištích pod zámkem. Bezbariérové WC není v Růžové zahradě.
 
Parkování:

Parkování je možná na parkovišti SV od zámku. Přístup k zámku je možný pěšky, nebo vláčkem, nebo na kočích tahaných párem koní.

→

Krakovec

Zřícenina hradu Krakovec není bezbariérovou památkou. S ohledem na velikost této v nejčistší podobě dochované architektury z dílny dvorské huti Václava IV., na půlcestě mezi hradem a zámkem, stojí tato zřícenina nepochybně za návštěvu, i když se vozíčkář nedostane do všech jejich prostor. Návštěva hradu vyžaduje zkušenějšího vozíčkáře – turistu s pevným „terénním“ vozíkem. Pokud navíc hrad navštíví se skupinou přátel, která mu pomůže, může vidět i jeho méně dostupné části. Prohlídka je volná, bez průvodce. Na požádání podá kastelán výklad.

Vozíčkář přistupuje k hradu od parkoviště kolem hospody po asfaltové cestě, která se u bývalého hospodářského stavení adaptovaného na obytný dům mění na pevnou polní cestu s travnatým pravidelně na krátko sečeným povrchem, místy vychozeným. Do hradu vstupuje vozíčkář po replice dřevěného středověkého mostu. Vstupuje na první menší nádvoří, kde se nachází pokladna. Po mírném zatravněném svahu na východní straně se dostává na první nádvoří. Zde se nachází hradní studna – cisterna vysekaná do skály. Zbořená hradba umožňuje výhled do údolí a pohled na jižní křídlo paláce se vstupem do kaple v tloušťce zdiva. Rovněž je možná prohlídka exteriéru hlavní věže.
Za pokladnou, směrem do hradu, se nachází vstup do hradních suterénů, celkem tří místností. Je nutné překonat 5 + 1 + 14 kamenných (místy betonových) schodů. Při pohybu místnostmi je nutné překonat zvýšené prahy, 1 schod nahoru. Dvě místnosti jsou bez kleneb, s náběhy pro žebroví. Pohled do těchto místností pohled je možný i z nádvoří. Třetí poslední místnost sloužící jako lapidárium je zaklenuta klenbou s typickým opěrným systémem architektury Václava IV. Přechod do dvou spodních místností jižního křídla paláce není možný. Přechod mezi místnostmi umožňuje torzo původního vřetenové schodiště vyrovnávající výškový rozdíl úrovní podlah suterénů západního a jižního paláce. Pokud se vozíčkář dostal s pomocí asistence do suterénu západního paláce, musí se vracet zpět stejnou cestou. Ve druhé místnosti je torzo vřetenového schodiště do vyšších pater paláce. V první místnosti je vstup do sklepa tesaného ve skále vyžadující překonání 8 prudkých kamenných schodů. Místnost je neosvětlená, po dešti může být zaplavena.
Přes bránu za pokladnou vstupuje vozíčkář na druhé nádvoří.
Za zády má hlavní věž, která je pro něj zcela nepřístupná. Do cihlou zaklenuté místnosti prvního patra s umístěnými architektonickými články a koulemi do praku vedou dvě schodiště, východní s 12 dřevěnými schody a západní, se 3 kamennými schody a 6 + 6 dřevěnými schody. Obě schodiště nejsou dostatečně široké a jsou příliš strmé.
Před sebou má vozíčkář tříkřídlový palác; jižní křídlo, nejlépe dochované, po levé ruce východní, dochované bez obvodových a příčných zdí, které byly odstraněny v 19. století a po pravé ruce západní křídlo, dochované s vnější obvodovou zdí.
Z hradního nádvoří je možné si prohlédnout exteriéry paláce. Zbořené zdivo umožňuje nahlédnout do síní západního a východního křídla. Západní křídlo má dochované torzo vřetenového schodiště, do kterého bude možné v budoucnu nahlédnout (v současné době je před stabilizací provizorně zakryto). Dochovaným vstupným otvorem je možné nahlédnout i do místností jižního křídla.
Lávka umístěná v JZ rohu nádvoří je široká méně než 66 cm a více než 60 cm a tedy neumožňuje vozíčkáři vstup do SZ místnosti s výhledem do západního a jižního křídla. Možno však do ní alespoň částečně najet a věnovat pohled místnostem západního křídla.
Při vstupu do dvou spodních místností jižního křídla je nutné překonat 13 kamenných schodů (zde se otevírá vstup do torza třetí nezaklenuté místnosti východního křídla, s lapidáriem) a dalších 6 kamenných schodů. Druhá místnost, opět lapidárium je zaklenutá.
Do torza první místnosti východního křídla je možné dostat se po překonání 10 + 1 schodu. V místnosti je dochována vstavěna kamenná skřínka. Z místnosti vede dalších 2 + 11 + 2 kamenných schodů značně prudkého kamenného schodiště do sklepa tesaného do skály. I ten je neosvětlený.
Střední místnost východního křídla je i nadále zasypaná sutí, co umožňuje přístup k okraji zbořené vnější zdi a výhled do údolí.
Na zřícenině není z důvodu vlastní velikosti hradu, instalované žádné WC. Nejbližší toaleta je v Hospodě u Hradu. Vstup do hospody vyžaduje překonání 4 schodů na terasu a dalších 3 schodů do hospody. WC není bezbariérové. Barierou je velikost jednotlivých kabin WC.
Parkování je možné na parkovišti na návsi obce Krakovec, kde je vyhrazeno jedno parkovací místo pro vozíčkáře.
Neslyšící mají k dispozici tištěné texty s výkladem o hradu a o mostu, který byl stejně jako většina zábradlí a opěr na hradě vyhotoven ručně, klasickou tesařskou metodou.
V Hospodě u Hradu, na terase (4 schody) se konají koncerty populární hudby. Během letní sezóny se na hradě konají kulturní akce, na den upálení sv. Jana Huse se koná přímo na hradě slavnostní mše.
Hrad navštěvují otcové s dětmi v kočárku. Pro seniory jsou v areálu hradu rozmístěné lavičky.

Prodejna nabízí publikaci o hradě a pohledy.

→

Kratochvíle, zámek (NKP)

Zámek Kratochvíle není bezbariérová památka. Bezbariérový přístup je do areálu zahrady, kde v létě probíhají kulturní akce, z nichž nejznámější je tzv. Kratochvílení.

Návštěva zámeckého kostela (součást prohlídkové trasy), jenž je položen níž než úroveň komunikace a okolního terénu, vyžaduje zdolání tří schodů jak při vstupu do kostela, tak i při odchodu z kostela na nádvoří. Jednodušší pro vozíčkáře je cesta zpět před kostel a ke skupině pokračující v prohlídce zahrady a zámku se vrátit hlavním chodem. V zámku je možný bezbariérový pohyb pouze v přízemí. Prahy zde nepřesahují výšku 5 cm. Do prvního patra je nutné vozíčkáře vynést po dvouramenném schodišti. Další pohyb v patře zámku je již bezbariérový.

Na zámku není bezbariérové WC. Stávající toaleta se nachází v bývalém hospodářském křídle, v místnostech přízemí, nevyhovuje však šířka dveří, 60 cm. V roce 2008 se připravuje realizace bezbariérové toalety určené nejenom pro návštěvníky zámku, ale i návštěvníky zdejších kulturních akcí. Parkování je možné na parkovišti, umístěném napravo od vjezdu do areálu zámku. Silnice k zámku mírně klesá dolů, zámek sám již leží v rovině.

→

Křivoklát, hrad (NKP)

Hrad Křivoklát je pouze z malé části bezbariérová památka. Vozíčkář se bez problémů dostane na dolní hradní nádvoří, na němž probíhá většina letních kulturních akcí.
Bezbariérový přístup je do výstavního sálu s dlouhodobou expozicí „Křivoklátsko, člověk v krajině, krajina v člověku“. V rámci prohlídky je možné také nahlédnout do konstrukce krovu středověké bašty „Na liškách“.
Bezbariérový přístup je na horní nádvoří hradu, s možností nahlédnutí do síní gotických paláců umístěných v přízemí. Po dohodě se správou hradu se vozíčkář dostane na parkan, přístupný brankou umístěnou pod věží, a do hradního lapidária, přístupného ze Zlaté uličky.
Prohlídka zbylé části výstav dolního nádvoří vyžaduje pomoc asistence. Vstup do výstavní síně s expozicí „Umělecké řezbářství“ vyžaduje překonání dvou schodů. Prohlídka sezónní výstavy ve starém purkrabství vyžaduje zdolání 11 zděných a 15 dřevěných schodů. Další pohyb v rozsáhlé síni, využívané naposledy jako sýpka pivovaru, je bezbariérový.
Po dohodě se správou hradu a překonání zvýšeného prahu a 4 + 1 schodu je možné vstoupit do hradní kovárny, ta je součástí druhého prohlídkového okruhu hradu, který zde končí. Zvýšený práh a sestup po dvou schodech je nutné překonat při vstupu do hradní restaurace. Bezbariérové posezení je na nádvoří hradu, u restaurace. Nezaručuje
však ochranu v případě náhlého deště nebo nečekaného ochlazení.
Zcela nepřístupné jsou výstavní síně věže Huderka a vyhlídkový ochoz kolem ní, také galerie s prodejnou medoviny, hraček a uměleckých svící, kde jsou hlavními bariérami vstupy užší než 80 cm a početné schody.
Prohlídka historických interiérů hradu Křivoklát je pro vozíčkáře složitá a vyžaduje asistenci, která zajistí vstup do místností přízemí a vynesení vozíčkáře do sálů 1. a 2. patra. Již v místnostech přizemí je nutno překonat vysoký práh a sestup po 3 schodech při návštěvě Stříbrnice s modely hradu a lapidáriem.
Vstup do Augustova vězení vyžaduje výstup po 3 a sestup rovněž po 3 schodech (celkem 6 schodů). Prohlídka první místnosti vězení vyžaduje zdolání zvýšeného prahu. Vstup do dalších místností a odchod z nich je spojen s překonáváním 4 schodů.
Do přízemí hradní věze je možné vstoupit po překonání 3 schodů. Výstup do 1. patra hradu Křivoklát vyžaduje zdolání 7 + 4 + 4 + 4 + 2 schodů poměrně úzkého schodiště. Další prohlídka kaple a sálů je již bezbariérová.
Při odchodu z kaple a vstupu do královnina křídla přes rohovou pavlač je nutno překonat dva zvýšené prahy. Prohlídka knihovny hradu je opět bezbariérová. Z knihovny se vstupuje do 2. patra královnina křídla vřetenovým schodištěm. To je pro vozíčkáře zcela nepřístupné. Vozíčkář se proto, po dohodě se správou hradu, vrací ke schodišti a pokračuje schodištěm využívaným běžně pro odchod z hradní expozice, do 2. patra. I zde je nutné počítat s překonáním 4 + 4 + 4 + 4 + 4 + 4 + 4 + 4 + 3 + 2 schodů. Zároveň je nutné zajistit, aby bylo schodiště prázdné, bez odcházejících návštěvníků, kteří by se neměli kam uhnout. Vozíčkář se dostává na pavlač a z ní po překonání 2 + 6 schodů do místností Královnina křídla s uměleckými předměty bývalé Fürstenberské obrazové galerie a rodového muzea.
Po prohlídce se vozíčkář vrací standardní návštěvnickou trasou. Prohlídková trasa 2. návštěvnického okruhu není pro vozíčkáře přístupná. Hlavní bariérou je cca 330 schodů, které je nutné během prohlídky překonat a také šířka schodišť, umístěných v tloušťce zdiva hlavní věže. Z druhého okruhu je vozíčkářům přístupný pouze parkan s pásovou baštou, bez vyhlídky do okolí, a kovárna.
Během letních měsíců se na dolním bezbariérově přístupném nádvoří konají divadelní představení a koncerty. V měsíci srpnu má zde své stálé místo již tradiční Křivořezání, řezbářské sympozium umělců, tvořících ze dřeva, s bohatým a zajímavým doprovodním programem.
Bezbariérová toaleta pro vozíčkáře je v severozápadní části dolního nádvoří hradu, pod věží Huderkou. Toaleta u přístupové cesty do hradu není upravena pro vozíčkáře.
Parkování je možné na parkovišti východně od hradu. Ke hradu je možné projít pěšky po lávce nad silnicí a asfaltovou cestou pro pěší. Po dohodě se správou hradu Křivoklát je možné parkovat u budovy pivovaru. Bez vědomí Správy hradu však parkování u pivovaru není možné, vzhledem k tomu, že vstup do hradu je během celého dne blokován zasouvacím sloupem.

→

Ledeburská zahrada (UNESCO)

Ledeburská zahrada je pouze z menší části bezbariérová památka.

Pomocí šikmé zdvíhací plošiny se vozíčkář dostává do parteru Ledeburské zahrady se salou terrenou. Bezbariérová je rovněž restaurace Café Ledebour na nádvoří Ledeburského paláce.

Zbylá část Ledeburské zahrady a ostatní palácové zahrady (Malá a Velká Pálffyovská, Kolowratská, Malá a Velká Fürstenberská zahrada), rozložených na svahu nad Valdštejnskou ulicí pod Pražským hradem, zůstávají pro vozíčkáře nedostupné.

→

Mnichovo Hradiště, zámek (NKP)

Zámek Mnichovo Hradiště není bezbariérová památka. Bezbariérový přístup je možný do zámeckého parku se salou terrenou. Ta je dílem Nicolly Reimondiho. Freska ústředního sálu od Eliáše Zobela zobrazuje Valdštejnskou rodovou legendu.
Bezbariérový přístup je rovněž do galerie v místnostech u pokladny.
Vstup umožňuje šikmá dřevěná rampa. Pokud je vozíčkář s asistencí, která mu pomůže překonat reprezentační barokní schodiště, je další prohlídka bezbariérová (bohatě vybavené interiéry s rodovými valdštejnskými sbírkami, duchcovská knihovna, spravovaná v 18. století Giacomem Casanovou,
klasicistním divadlo, využívané během festivalů staré hudby). Po zdolání schodiště do 2. patra je rovněž bezbariérová prohlídka expozice Městského muzea Mnichovo Hradiště.
Pro nejmenší návštěvníky zámku (do 9 let) je určena prohlídka s pohádkovým příběhem o dvou zakletých rytířích a majiteli zámku Vincenci z Valdštejna.
Během letní sezóny mají návštěvníci možnost navštívit zcela mimořádná divadelní představení (operní, baletní nebo činoherní) v autentických prostorách a kulisách zdejšího klasicistního zámeckého divadla. Na historické scéně se také konají komorní koncerty vážné hudby. Bohatý kulturní program již tradičně doprovází oblíbené „Valdštejnské vánoce na zámku Mnichovo Hradiště“.
Novinkou je Mezinárodní mistrovství České republiky v jízdě na koních v dámském sedle. Součástí mistrovství je výuka barokního tance, dobové hry pro děti i dospělé, rytířská klání a soutěže elegance dle pravidel WSFI.
Kostel sv. Tří králů a kaple sv. Anny nejsou bezbariérovou památkou. Před vstupem do kostela sv. Tří králů, po trávníku, je nutné překonat tři schody. Pohyb v kostele a v kapli je již bezbariérový. Návštěvník má možnost poznat, vedle soch Matyáše Bernarda Brauna,
soubor soch kosmonoské rodiny Jelínků a práce vůdčího umělce období přechodu baroka a klasicizmu Ignáce Františka Platzera. Za pozornost stojí rovněž původní barokní oltáře a obrazy kostela a kaple. Autorem obrazů sv. Tří králů, sv. Františka a sv. Antonína Paduánského je pražský malíř Jan Kryštof Liška.
V kostele sv. Tří králů a v kapli sv. Anny se příležitostně během sezóny konají koncerty vážné hudby.
Bezbariérová toaleta je u pokladen a galerie v přízemí. Toaleta umístěná na nádvoří, v budově bývalých koníren není bezbariérová.
Parkoviště se nachází před klasicistní hlavní bránou do areálu zámku. Zde je také vyhrazeno parkovací místo pro vozíčkáře. Bezbariérový vstup do areálu zámeckého parku se zámkem vede přes park z ulice V Lípách, pokud se návštěvník vydá směrem ke klášteru kapucínů s kostelem sv. Tří králů a kapli sv. Anny.

→

Mníšek pod Brdy, zámek (KP)

Zámek Mníšek pod Brdy není bezbariérovou památkou. I když byla jedna z posledních majitelek, hraběnka Kastová ve svých pozdních letech takřka nepohyblivá a do konce života neopustila svůj pokoj, nebyl pro ní na zámku instalován historický výtah. Pro pohyb těžko pohyblivé majitelky byly upraveny některé součásti jejího mobiliáře.

Vozíčkář se pohybuje po povrchu zadlážděném žulovými kostkami. Bezbariérový přístup je na nádvoří zámku s pokladnou umístěnou v bývalé galerii. Ta byla přemístěna do jiné místnosti v přízemí zámku.
Při vstupu do galerie v přízemí zámku, vstupem na II. prohlídkový okruh, je nutné překonat jeden schod. Průvodce otevírá obě křídla dveří.
 
I. okruh:
Hlavní prohlídková trasa, první a druhý okruh, se nachází v patře zámku. Vozíčkář se do expozice dostane pouze po překonání 3 kamenných a dřevěných 25 schodů hlavního rovného schodiště. Další pohyb po expozici prvního okruhu, reprezentačními místnostmi zámku, je již bezbariérový. V případě potřeby otevírá průvodce obě křídla dveří. Po ukončení prohlídky je nutné sestoupit po 16 + 8 dřevěných a 1 kamenném schodu bočného točeného schodiště dolů na nádvoří.
 
II. okruh.
Celkem 1 + 8 + 16 bočného schodiště je nutné překonat při vstupu na prohlídku druhého okruhu, soukromých místností majitelů zámku. Pohyb místnostmi je bezbariérový. Po prohlídce prochází vozíčkář prosklenou arkádovou lodžií a sestupuje překonáním 25 + 3 schodů dolů. Aby se zabránilo jednomu výstupu a sestupu je lepší objednat si prohlídku celého zámku. V tom případě je potřebné překonat pouze jedno, hlavní schodiště. Po ukončení prohlídky 1 okruhu zůstává vozíčkář před vstupem do místností 2. okruhu, kde si ho převezme další průvodce se skupinou.
Doporučeným schodolezem pro zdolání hlavního schodiště je odzkoušený typ Liftkar PT UNIVERZAL 130/160. Správa zámku ním prozatím nedisponuje, ale pokud ho skupina s vozíčkáři přiveze sebou, může ho použít.
Zámecký park je až do roku 2010, kdy bude zpřístupněn, v rekonstrukci. Počítá se s jeho bezbariérovým zpřístupněním.
Pro slabozraké a nevidomé návštěvníky je připravena specializovaná haptická prohlídka.
Návštěvníkům zámku, kteří se prokážou platnou vstupenkou, poskytuje pekařství Jarolímek nacházející se v objektu bývalé zámecké sýpky, slevu 5%.
Na zámku není instalováno bezbariérové WC pro vozíčkáře. Při vstupu do WC je nutno překovat tři schody.

Parkování je možné na parkovišti před zámkem. Stání pro vozíčkáře není vyznačeno.

→

Nové Hrady, hrad (NKP)

Hrad Nové Hrady je pouze částečně bezbariérová památka.

I. okruh: pro vozíčkáře: dostupné s omezením (bez věže). 12 schodů nahoru, 3 schody v průběhu prohlídkové trasy, 15 schodů dolů. V případě zájmu o 1. poschodí věže dalších 9 schodů nahoru a dolů. Prohlídka 2. poschodí věže se nedoporučuje. Je zde úzké točité schodiště; po celé trase dostatečně široké dvoukřídlé dveře; nutná asistence 2 osob na vozíčkáře (po předchozí domluvě možno většinou zajistit i v místě) z důvodu překonávání schodů; pro větší skupiny vozíčkářů se doporučuje rezervace předem, aby bylo možno na prohlídku vyčlenit dostatečný časový prostor.

II. okruh: Byt panského úředníka Vozíčkáři: dostupné s omezením. 30 schodů nahoru a zpět (výstupní schodiště je úzké a točité, proto je nezbytné použít stejnou cestu zpět); nejužší dveře po trase 80 cm; nutná asistence 2 osob na vozíčkáře (po předchozí domluvě možno většinou zajistit i v místě) z důvodu překonávání schodů; pro větší skupiny vozíčkářů se doporučuje rezervace předem, aby bylo možno na prohlídku vyčlenit Pro základní školy byl vytvořen tzv. dětský okruh (zkrácený I. okruh). Doba prohlídky je 30 minut.

V létě patří Nové Hrady příznivcům historického šermu. Na své si přijdou také návštěvníci divadelních představení, které se konají na nádvoří hradu. Toaleta pro vozíčkáře byla instalována v hradní restauraci na nádvoří. Placené parkoviště je umístěno 100 metrů od hradu na náměstí. Je zde také možnost parkování pro autobusy. Neplacené parkoviště se nachází 400 metrů od hradu, vedle autobusového nádraží. Cesta k hradu je téměř po rovině.

→

Pražský hrad (NKP, UNESCO)

Od začátku 90. let 20. století probíha obnova areálu Pražského hradu, během které jsou zohledňovány i požadavky návštěvníků s omezenou schopností pohybu a orientace na bezbariérovou přístupnost jednotlivých hradních objektů.
Povrch areálu Pražského hradu se značně liší. První, druhé a třetí nádvoří pokrývá hladká žulová dlažba. Náměstí U sv. Jiří pokrývá dlažba z hrubě osekaných žulových kostek nezohledňující požadavky vozíčkářů. Kočičími hlavami je pokryta Jiřská ulice, klesající dolů směrem k Opyši. Zlatá ulička je vydlážděna hrubšími hrbolatými pravoúhlými kameny.
Nedostupná pro vozíčkáře zůstává zahrada IV. nádvoří se schodištěm Josipa Plečnika.

Kostel Panny Marie
Nejstarší kostel, jehož vznik je datován k roku 885, základy a části nadzemního zdiva (prezentované v úpravě dle projektu architekta Bořka Šípka) je možné vidět okny z průchodu mezi 2. a 4. nádvořím. Do prostoru kostela se nevstupuje. Informace v českém a anglickém jazyce jsou součástí průhledového okna.

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
je bezbariérově přístupná díky kovovým rampám, umístěných před vstupy v západním průčelí. Pohyb v prostoru katedrály je bezbariérový.
Pro vozíčkáře zůstávají nepřístupné podzemní prostory katedrály s prezentovanými archeologickými nálezy, základy rotundy sv. Víta a baziliky sv. Víta, Václava a Vojtěcha s klášterem kostela pražského. Přehledný model odkrytých nálezů starších sakrálních staveb, předchůdců dnešní katedrály, je umístěn v pravé podvěžní místnosti. Pro vozíčkáře nedostupná je také věž katedrálního chrámu.

Kostel Všech svatých
Bezbariérově přístupný je z náměstí U sv. Jiří (otevřen pouze během letní sezóny a v době konání mší svatých). Kaple sv. Kříže na II. nádvoří hradu není bezbariérově dostupná. Bariéru tvoří 10 schodů.

Bazilika sv. Jiří
je částečně bezbariérově dostupná. Vstupuje se z náměstí U sv. Jiří. U větších vozíků je nutné otevřít obě křídla dveří. Vozíčkář si může prohlédnout hlavní a boční lodě. Nedostupná je krypta a zvýšený presbytář s kaplí sv. Ludmily.
Jízdárna Pražského hradu
Výstavní sál, umístěný v bývalé jízdárně, není bez bariér. Překážkou jsou jak schody u vstupu do jízdárny, tak další čestné schodiště (8 schodů), dělící vestibul a výstavní sál. V suterénu jízdárny najdete bezbariérovou toaletu.

Císařská konírna
Výstavní sál pro sezónní výstavy je bezbariérově dostupný (na požádání u pokladny, umístěné přímo v konírně) bočním vchodem přes Slévárenský dvůr. Další pohyb je bezbariérový.
Toalety, umístěné v suterénu konírny se základy románského opevnění, zůstávají pro vozíčkáře nedostupné.

Obrazárna Pražského hradu
Bezbariérově dostupná je z II. nádvoří po šikmé kamenné rampě. Další bezbariérový pohyb zajišťují vertikální zdvíhací plošiny a výtah.

Starý královský palác
Částečně bezbariérově dostupný. Vozíčkář se dostává (pomocí šikmé zdvíhací plošiny) do předsálí, Zelené světnice, Vladislavského sálu a Sněmovny. Nahlédnutí do kostela Všech svatých brání schody, které jsou zároveň překážkou při vstupu do místností Nových zemských desek a do místností české kanceláře Ludvíkova křídla. V gotickém podlaží Starého královského paláce je umístěna expozice Příběh Pražského hradu. Ta je s pomocí šikmých ramp z větší části dostupná. Románské patro Starého královského paláce je vzhledem ke schodišti nedostupné.

Španělský sál
Sál a další místnosti severního křídla hradu jsou dostupné pomocí výtahu. Vstup je z druhého nádvoří (nutné překonat 1 stupeň).

Nejvyšší purkrabství
Expozice hraček je pro vozíčkáře nedostupná. Bariérou jsou schody do prvního a druhého patra budovy. Jiná možnost přístupu není.

Jiřský klášter
Klášter užívá Národní galerie. Připravuje zde umístění expozice umění 19. století v Čechách. Bezbariérově dostupné je v současné době pouze přízemí kláštera. Do prvního patra je nutné vozíčkáře vynést. Technický výtah se prozatím pro potřeby vozíčkářů nevyužívá. Rovněž je nutné vozíčkáře snést do expozice v suterénu. V souvislosti s úpravami objektu se předpokládá i bezbariérové zpřístupnění suterénů a prvního patra.

Prašná věž
Pro vozíčkáře nedostupná. Bariérou jsou úzké schody umístěné v tloušťce zdiva věže.

Lobkovický palác
Soukromá galerie rodiny Lobkowiczů je po předchozí domluvě dostupná pomocí výtahu. Ten je umístěn v západním křídle a propojuje přízemí s prvním a druhým patrem.

Zlatá ulička
Bezbariérově dostupná, do jednotlivých domků se již vozíčkář nedostane, s ohledem na úzké dveře a četné schůdky.

Královská zahrada
Bezbariérově dostupná od letohrádku Belveder i od restaurace Lví Dvůr a Jízdárny Pražského hradu. Pohyb po zpevněných asfaltových cestách je bezbariérový.

Míčovna Pražského hradu
Pro vozíčkáře dostupná pouze po překonání 3 schodů.

Letohrádek královny Anny (Belveder)
Částečně bezbariérově dostupný. Pomocí šikmé kovové mobilní rampy se vozíčkář dostává na arkádový ochoz i do přízemí letohrádku. První patro s klasicistním schodištěm zůstává pro vozíčkáře nedostupné.

Jižní zahrady Pražského hradu
Dostupné pouze z východní strany bránou u bývalé dělové bašty. Vstupu z Hradčanského náměstí brání monumentální schodiště. Pohyb po zahradě, po rovných mlatových cestách, je již bezbariérový. Během deště se mohou vytvářet louže.

Pražským hradem vedou tři naučné stezky: Po stopách knížete Václava, Po stopách Karla IV. a Po stopách Rudolfa II. Speciální programy pro děti a mládež jsou připraveny v expozici Příběh pražského hradu. Další akce pro děti a mládež se konají na nádvořích u Starého královského paláce a v Jelením příkopu. Španělský sál, Míčovna Pražského hradu a katedrála sv. Víta jsou místem konání koncertů mezinárodního hudebního festivalu

Pražské jaro. Prostory Španělského sálu patří každoročně jazzové hudbě. V měsících červenci, srpnu a září patří večery nádvoří u Nejvyššího purkrabství Thálii a dílu Williama Shakespeara. V létě se v Jižních zahradách Pražského hradu konají výstavy velkoformátových fotografií. Během celého roku se v katedrále sv. Víta, v kostele Všech svatých, ve Španělském sále a v Lobkovickém paláci konají koncerty vážné hudby. Příležitostná divadelní představení, opera a balet, navazující na hudební tradici Pražského hradu, našly své místo v bývalé Míčovně Pražského hradu v Královské zahradě.

Bezbariérové toalety jsou umístěny v objektu Jízdárny Pražského hradu, v prostorách Obrazárny Pražského hradu (bývalá Rudolfova galerie), v novostavbě toalet, umístěné mezi katedrálou sv. Víta a Starým proboštstvím, v domě zahradníka u vstupu do Královských zahrad (z Chotkových sadů) a u letohrádku královny Anny. Bezbariérovou toaletou je vybaveno také hygienické zázemí Španělského sálu.

Parkování je možné na vyhrazených stáních na Hradčanském náměstí.

→

Sázava, klášter Sázava (NKP)

Sázavský klášter je částečně bezbariérová památka. Bezbariérový přístup je do rajského dvora s prezentovanými archeologickými nálezy.
Bezbariérový pohyb má vozíčkář v prostoru ambitu a v místnostech východního křídla. Při vstupu do místností jižního křídla, jehož součástí je barokní refektář, je potřebné překonat 3 schody, jak při vstupu, tak při odchodu.
Prohlídka níže položené kapitulní síně, vchází se do ní po schodech, je možná z plošiny schodiště. Vozíčkář vidí na fresky dochované na severní, východní a jižní zdi. Západní stěna (barokní příčka, oddělující síň od ambitu) je bez malířské výzdoby.
Přístup do kostela je možný přes nádvoří, nutno překonat 1 schod. Kaple Panny Marie s expozicí věnovanou sv. Prokopu, je pro vozíčkáře nepřístupná (schody). Rovněž nepřístupná je krypta kostela s jeskyní sv. Prokopa.
Bezbariérový vstup je do severní zahrady se základy kostela sv. Kříže a pseudogotickým altánem, ukrývajícím v sobě gotickou věž.
Během letní sezóny se v Sázavském klášteře konají koncerty vážné hudby. Na své si přijdou také návštěvníci divadelních představení pro děti i pro dospělé. Bohatý kulturní program doprovází každoroční pouť ke sv. Prokopovi.
Bezbariérová toaleta v klášteře není instalována. Na nádvoří kláštera, v rohu, SV od chrámu Panny Marie a sv. Jana Křtitele, je veřejné WC přístupné po třech schodech. Nevyhovující je šířka dveří, 60 cm. Voda v umyvadlech není pitná, čerpá se z řeky Sázavy.
Parkování je možné před hlavním vstupem do zámku, v Zámecké ulici.

→

Točník a Žebrák, zříceniny hradů (NKP)

Hrad Točník je zčásti bezbariérovou památkou pro vozíčkáře, kteří se věnují sportům a mají zkušenost s pohybem v přírodě.

Návštěva hradu vyžaduje asistenci, která pomůže při zdolávaní případných překážek. Vozíčkář vjíždí do hradu Točníku mostem, překlenujícím příkop s medvědy.
Z nádvoří s pokladnou a WC postupuje k bráně a směruje dál na vnější nádvoří. Plocha průjezdu je zpevněna dřevem, terén se směrem k vnějšímu nádvoří zvedá. Na vnějším nádvoří je možné přejít ke studni a po překonání 3 dřevěných schodech nahoru a 3 (dřevěných) + 1 (kamenného) schodu dolů vjet do suterénu Královského paláce. Není nutné ze sklepení královského paláce vystoupat po 2 + 14 schodech na vnitřní nádvoří hradu.

Na vnitřní nádvoří vede jiná, podstatně jednodušší a schůdnější cesta. Z vnějšího nádvoří se dále vozíčkář dostává do suterénu Velkého (purkrabského paláce) - do koníren, kde je umístěno hradní lapidárium. Je zde poměrně strmé klesání dolů, nejdříve po zpevněném terénu, poté po dřevěné plošině, která je proti skluzu opatřena příčnými pravidelně rozmístěnými prkny. Při vstupu i odchodu bude potřebná pomoc.

Podél purkrabského paláce je bezbariérový přístup k občerstvení a vstupní bráně do hradu, zbudované po roce 1522. Sypanou rampou se vozíčkář dostává z vnějšího nádvoří k Velkému purkrabskému paláci. Po dřevěném mostku, s vyšší úrovní než okolní terén, což vytváří na obou stranách jeden schod, se dá dostat do prvního patra paláce. Zde je nutné
překonat 3 schody. Další pohyb po paláci je bezbariérový, ale povrch je nerovný (rozpadající se maltová podlaha).

Od budovy purkrabství je možné pokračovat k vnitřnímu nádvoří hradu. Bezbariérový je přístup do objektu strážnice a do hospodářských místností vnitřního nádvoří s kovárnou. Hůř přístupné jsou již síně přízemí královského paláce, tzv. kuchyně. Terén stoupá a další překážkou je vysoký dřevěný práh dveří a nerovné povrchy místností.

Vnitřní nádvoří je posledním relativně bezbariérově přístupným místem hradu Točník. Při vstupu na terasu s torzem renesančního paláce je nutné, s pomocí asistence, překonat 7 + 8 + 15 schodů dřevěného schodiště. Tím se otevírá cesta do prvního patra Královského paláce. Do druhého patra se vozíčkář nedostane, překážkou jsou vřetenová schodiště.
Z terasy s torzem renesančního paláce je možné projít k hranolové věži. Další cestě brání tři schody a poměrně prudký svah k ochozu opevnění. Pokud tyto překážky vozíčkář zdolá, dostane se také do hranolové věže s výhledem do okolí hradu Točníku.

Během sezóny se na vnějším nádvoří hradu konají kulturní akce, na kterých se mísí středověk se současností - hudba, tanec, divadlo a zábava.

Bezbariérová toaleta upravená pro vozíčkáře nebyla na hraděTočník prozatím instalována. Vozíčkář se s autem dostane až k mostu přes hradní příkop, před ním může zaparkovat.
Zřícenina hradu Žebrák, ležící na cestě ke hradu Točník, je pro vozíčkáře zcela nepřístupnou památkou. Důvodem nepřístupnosti je strmé stoupání úzkými pěšinami a značně nerovný terén, místy vymytý až na zvrásněné skalní křemencové podloží. Zpevněné trasy v areálu hradu jsou členěny několika schodišti. Zcela nepřístupnou je také věž, na kterou vede přes 100 schodů strmého dřevěného schodiště.

Podstatným odlesněním části původně zcela holého hradního svahu, obrácené k obci Točník, i v souvislosti se stabilizací a konzervací torza paláce krále Václava IV., došlo k odhalení a zviditelnění nejdůležitějších a nejzajímavějších částí zříceniny Žebráku. Nejhezčí pohled se nabízí od zastávky autobusů v obci Točník.

Na hradě Žebrák nejsou instalovány žádné toalety. Nejbližší toalety jsou součástí restaurace a kavárny v obci Točník pod hradem Žebrák. Parkování je možné na parkovacích místech v obci Točník.

→

Třeboň, zámek (NKP)

Veškeré informace o Třeboni bez bariér poskytne Informační středisko na Masarykově náměstí, které rovněž vydalo mapu Třeboň bezbariérová. Zámek Třeboň je částečně bezbariérová památka. Zcela bezbariérový přístup je do objektu bývalých stájí (trasa C), kde je instalována expozice připomínající vztah Schwarzenberků k lovectví, myslivosti a chovu koní a psů. Jsou zde soustředěna pánská i dámská sedla, kostýmy, třmeny, udidla a další potřeby pro jezdce a lovce z období od 16. do 19. století.

Překonání zvýšených prahů dveří a průběžně jednoho, dvou nebo tří schodů si vyžaduje prohlídka rožmberských pokojů s expozicí přibližující dobu posledních rožmberských vladařů Viléma a Petra Voka (trasa A). Pokud je vozíčkář s asistencí, která mu pomůže překonat schodiště do 1. patra, má možnost navštívit soukromá Schwarzenberská apartmá z konce 19. století, připomínající pobyt knížete Adolfa Josefa a jeho manželky Idy (trasa B). Místnosti prohlídkové trasy jsou ve dvou úrovních (původně dvě samostatná apartmá). Při vstupu do prvního a při odchodu z něj je nutno překonat 4 schody. Druhé apartmá je bezbariérové. Během prohlídky místností otevírá průvodce obě křídla dveří. Nepřístupnými pro vozíčkáře jsou tzv. psí kuchyně, kde šířka dveří nedosahuje 80 cm a vstup, od úrovně terénu, dělí jeden značně vysoký schod a kasematy bývalého opevnění hradu, kde přístupnost znemožňují schody a pak dvě studny, umístěné v chodbě kasemat, které zúžují průchozí trasu na šířku menší než 80 cm (trasa C).

Pro vozíčkáře nedostupná je i stálá expozice Třeboňsko - krajina a lidé, v přízemí zámku, instalovaná při příležitosti nominace Rožmberské rybniční síně na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Bariérami jsou schody mezi jednotlivými místnostmi a šířka dveří, kterými se ze vstupní haly vstupuje do expozice, nedosahující 80 cm.

Prohlídka parku se ZOO-koutkem, voliérami drobného ptactva a exteriérů zámku je rovněž bezbariérová. Při vstupu do parku ze Sokolské ulice (od kláštera augustiniánů) je nutno překonat tři schody. Výhodnější je proto vstupovat do parku přes zámek nebo od pivovaru.

Zámek Třeboň byl zapojen do dlouhodobého projektu Didaktické programy pro děti a mládež, připravovaného v historických objektech a památkách. Cílem projektu je podněcování zájmu nejmladší generace o památky.

Každoročně probíhá na zámku akce, kdy se jeho interiéry otevírají návštěvníkům s poruchami zraku a nevidomým. Po zkušenosti z roku 2006 může slabozrakého a nevidomého návštěvníka doprovázet vodící pes.

Návštěvník prohlídky má možnost prohlédnout si hmatem vybrané skupiny předmětů a rovněž dobový oděv renesance, který mají na sobě průvodci. V zámku není bezbariérová toaleta. Nejbližší se nachází na Masarykově náměstí, v restauraci hotelu Zlatá Hvězda a je běžně dostupná nejenom hostům restaurace.

Dvě parkovací místa pro vozíčkáře jsou vyhrazena na Masarykově náměstí, před severní zámeckou bránou Domenica Comety.

→

 Veltrusy, zámek (NKP)

Od povodní v roce 2002 je zámek dlouhodobě uzavřen. Zpřístupněna je pouze zahrada a historické skleníky. Teprve obnova ukáže, zda se zámek stane zcela nebo částečně bezbariérovou památkou.
Po znovuotevření zámku budebezbariérový přistup do místností přízemí. Zde se nachází sala terrena, volně přístupná, a další místnosti, mimo jiné i bývalé zámecké divadlo, umístěné pod salónem Marie Terezie a mušlový pokoj.
Až do povodní byla prohlídka místností 1. patra zámku možná pouze po překonání vnějšího čestného schodiště. Po prohlídce místností prvního patra sestupoval návštěvník do přízemí schodištěm, umístěným v budově zámku.
Pohyb po zámeckém anglickém parku, postupně obnovovaném a rehabilitovaném po povodních v roce 2002 je bezbariérový. Přesto, že jsou jednotlivé objekty nepřístupné, je možná prohlídka exteriérů jednotlivých dochovaných pavilónů, Dorského pavilónu, pavilónu Marie Terezie, Červeného mlýna, Laudonova pavilónu a dalších umístěných kolem zámku
a kolem bočního ramena řeky Vltavy.
Každý rok v červenci probíhá na zámku výstava růží a dalších okrasných květin. Výstava navazuje na chotkovskou pěstitelskou tradici. Během letní sezóny se park a skleníky nesou ve znamení okrasních rostlin a květin.V rámci obnovy po povodních v roce 2002 byly v zámeckém areálu zřízeny bezbariérové toalety.
Parkování je možné u Autocampu Obora Veltrusy nebo na běžných parkovacích stáních v obci.

→

 Zbečno, Hamousův statek (KP)

Hamousův statek, ležící ve Zbečně na cestě ke hradu Křivoklát, je pouze zčásti bezbariérová památka.
Pohyb po dvoře je bezbariérový. Prohlídka interiéru statku vyžaduje pomoc asistenta. Vozíčkář vjíždí do budovy z návsi přímo do síně. Podlahu tvoří pouze zpevněná udusaná hlína. Proto je její povrch značně nerovný.
V síni je také černá kuchyně, do ní je možné nahlédnout. Dva schody je nutné překonat při vstupu do velké světnice, podlahy zde jsou dřevěné. Přístup do malé světnice sloužící v současné době pro pořádaní sezónních výstav je bezbariérový.
Ze síně se přes vysoký práh a po dvou schodech sestupuje do tzv. spodní zděné komory. Do ní je možné pouze nahlédnout.
Horní zděná komora, sýpka a dvoudílný sklep zůstávají pro vozíčkáře nedostupné. Ze síně je možné vjet o 1 schod zvýšenou dřevěnou rampou, do později vestavěného zděného výměnku se světnicí a kuchyní. Pohyb po světnici je bezbariérový, do kuchyňky lze nahlédnout.
V Hamousově statku byla v letech 1997-1998 obnovená chlebová pec. Během sezóny (květen-září) a o adventu se návštěvníci stávají svědky tradiční sobotní přípravy těsta, pečení chleba a koláčů. Kdo se zdrží déle, neodchází s prázdnou.
V polovině července je na dvoře statku pořádán malý řemeslnický jarmark. V době adventu mají návštěvníci možnost sledovat ukázku ručního tesání křížů, které správce pan Luboš Vokoun navrací na místa zničených a zaniklých křížů v krajině kolem Zbečna a Křivoklátu. To dokumentují také zdejší sezónní výstavy.
Na statku najdete pouze stylovou latrínu. Nejbližší bezbariérová toaleta je na hradě Křivoklát, na dolním nádvoří u věže Huderky. Parkování je možné na parkovišti na návsi Zbečna nebo přímo před budovou statku.

→

Zlatá Koruna, bývalý konvent cisterciáků (NKP)

Větší část prostor kláštera je pro vozíčkáře s asistencí dostupná. Prohlídka nevyžaduje překonávání většího počtu schodů. Při návštěvě kláštera může vozíčkář vjet přímo na nádvoří, kde prohlídka začíná. Do kostela Nanebevzetí Panny Marie vjíždí bočním vchodem. S ohledem na dobrou dostupnost areálu kláštera pro vozíčkáře se v budoucnu počítá s jeho zapojením do akce Den s handicapem - den bez bariér, pořádané každoročně
na podzim v nedalekém Českém Krumlově.

Během sezóny mají v klášteře Zlatá Koruna stálé místo koncerty vážné hudby. Festivaly vážné hudby se konají jak v kostele Nanebevzetí Panny Marie, tak i v křížové chodbě a v rajském dvoře i v dalších prostorách kláštera. V klášteře se také během sezóny odehrávají divadelní představení. V klášteře je bezbariérová toaleta.

Parkování je možné na běžných parkovacích stáních v bezprostřední blízkosti kláštera.

→

Zvíkov, hrad (NKP)

Hrad Zvíkov je z velké části bezbariérová památka. Vozíčkář má možnost prohlídky většiny hradních exteriérů. Nedostupný zůstává ochoz v severozápadní části. Pohled na řeky Vltavu a Otavu se však nabízí i z jiných dostupných míst po obvodě hradu.

Přízemí královského paláce s místnostmi, v nichž je přiblížena historie hradu a jeho okolí, s výběrem archeologických nálezů a lapidáriem, je pro vozíčkáře, kteří se díky asistenci vypořádají se zvýšenými prahy dveří a maximálně 1 schodem, bezbariérová. To platí i pro místnosti krátkodobých výstav. Vstup do dvojice jihovýchodních místností jižního křídla má šířku 79 a 80 cm.

Vozíčkář má možnost nahlédnout do sklepení hradu, přístup do nich je po schodech a proto zůstávají nedostupné. Pokud vozíčkář zdolá 25 schodů strmého schodiště do prvního patra hradního paláce, dostane se na arkádový ochoz a terasy s výhledem do údolí soutoku řek Vltavy a Otavy. V jižní části hradu, po překonání zvýšeného prahu, si může prohlédnout kapli.

Vozíčkář se do místností západního křídla dostane pouze ze severozápadní místnosti s freskami ze zaniklé královské síně. Pouze nahlédnout je možné do erbovní síně. Po prohlídce síní západního křídla se vozíčkář opět vrací do místnosti s freskami a dále na arkádový ochoz. Pokud má vozíčkář asistenta, který mu pomůže zdolat 9 schodů a dva prahy, dostane se ze svatební místnosti do korunního sálu v Hlízové věži.

Během sezóny probíhají na hradě nejrůznější kulturní akce. Otevřená scéna na severním nádvoří patří po celé léto divadelnímu spolku Prácheňská scéna z Písku. Na večerní představení navazují prohlídky hradu se svíčkami. Parkování je možné na parkovišti u přístupové cesty ke hradu. Až na hrad vede pevná mírně klesající asfaltová cesta. Případný odvoz vozíčkáře autem přímo z hradu je možné domluvit se správou hradu.

→

Žleby, zámek (NKP)

Zámek Žleby není bezbariérová památka. Přístup do zámku je možný z obce Zámeckou ulicí obtáčející západní, jižní a východní stranu zámku a přivádějící návštěvníka do předzámčí.

Přístup od parkoviště v ulici Ve Hrázi do zámku znemožňují bariéry pro cyklisty na přístupové cestě a schodiště, spojující pěšinu od parkoviště se Zámeckou ulicí.
Do zámku se vstupuje hlavním vchodem s reliéfem zubra od Josefa Maxe. Po překonání dvou schodů, dělících nádvoří zámku a arkády, které ho lemují, je bezbariérový přístup možný do zámecké kuchyně s hospodářským zázemím, kaple se sakristií a do místností zámeckého divadla.

Po návštěvě divadla se vozíčkář vrací na nádvoří. Pokud je vozíčkář s asistencí, která mu pomůže překonat kamenné dvouramenné schodiště do prvního patra, je další prohlídka místností bezbariérová.

Jediným problematickým místem na prohlídkové trase je přechod mezi kabinetem třicetileté války a zbrojnicí. Dveře zde nedosahují šířky 80 cm, proto je nutné se po prohlídce kabinetu třicetileté války a rytířského kabinetu vrátit do knihovny a z knihovny pokračovat v prohlídce pracovny a dalších místností. Nepřístupná je zámecká věž s hostinskými pokoji.
Přístup do parku je možný pouze od parkoviště v ulici Ke Hrázi. Přístup od obce není v současné době bezbariérový. Pohybu vozíčkářů brání zábrany pro cyklisty.

V parku samotném nejsou bariéry, které by vozíčkářům bránily v pohybu. Je zde umístěn zoo-koutek s bílými jeleny. Během letní sezóny si přijdou na své obdivovatelé středověkých bojových scén a šermu. Na zámku se konají také minikoncerty vážné hudby, účinkují studenti hudebních škol.

V areálu zámku nejsou bezbariérové toalety. Ve stávajících toaletách je nevyhovující šířka dveří, 60 cm.

Parkoviště je v ulici Ke Hrázi, západně od zámku a zámeckého parku.

→